Klub Z V R P Skóre B K +/- FP
1 FK POHRONIE Žiar nad Hronom Dolná Ždaňa 17 10 6 1 25:13 36 16 9 138.76
2 MFK Tatran Liptovský Mikuláš 17 10 3 4 34:21 33 15 12 137.88
3 MFK Skalica 17 10 3 4 29:16 33 14 6 134.7
4 KFC Komárno 17 9 3 5 28:17 30 13 3 130.86
5 FK Poprad 17 9 3 5 37:27 30 12 0 135.78
6 FC Petržalka 17 7 5 5 23:22 26 11 2 131.42
7 MŠK Žilina B 17 7 2 8 32:37 23 10 -4 136.53
8 FK Dubnica nad Váhom 17 6 4 7 33:26 22 9 -2 133.38
9 FC ŠTK 1914 Šamorín 17 6 4 7 30:27 22 8 -5 136.51
10 FK Inter Bratislava 17 7 1 9 26:32 22 7 -5 133.6
11 MFK Dukla Banská Bystrica 17 5 5 7 20:20 20 6 -4 132.85
12 1. FC TATRAN Prešov 17 5 4 8 21:19 19 5 -5 129.42
13 ŠK Odeva Lipany 17 5 2 10 13:36 17 4 -7 132.78
14 Partizán Bardejov BŠK 17 3 7 7 23:32 16 3 -8 133.75
15 FC LOKOMOTÍVA KOŠICE 17 3 6 8 17:28 15 2 -12 135.92
16 SLAVOJ Trebišov 17 3 4 10 13:31 13 1 -11 135.15

V továrně na talenty. Proč rakouský Salcburk chrlí fotbalové naděje?

V útulné místnosti s výhledem na fotbalové hřiště se promítá na školní tabuli podrobná prezentace. Aby ještě vynikla její důležitost, za katedrou nesedí učitel, ale rovnou ředitel. A vysvětluje, na jakých principech tu funguje školní řád.
   
„Všechno musí probíhat v nejvyšší rychlosti,“ zdůrazňuje muž jménem Ernst Tanner. „Chceme vysoko napadat, okamžitě dostat soupeře pod tlak, nedat mu čas ani prostor. Nestačí nám reagovat, musíme sami jednat.“
    
Asi jste už pochopili, že tohle není jen tak obyčejná škola. U ředitele Tannera se vyučuje hlavně fotbal – v tuhle chvíli nejlépe v Evropě.
Sebevědomý jedenapadesátiletý chlapík šéfuje akademii Salcburku, která úspěšně chrlí talenty: kromě fotbalových i ty hokejové, což je unikát, který na jednom místě jinde ve světě nenajdete.
Ale dnes jsme tady kvůli fotbalu.
O tom, jak si od základů vychovat tým, který v minulé sezoně juniorské Ligy mistrů vyučil Barcelonu, Manchester City, Paris Saint-Germain a ve finále Benfiku Lisabon, vypráví Tanner českým mládežnickým trenérům, kteří do Lieferingu, čtvrti na kraji Salcburku, dorazili na stáž.
   
„U nás máme ve výchově rezervy a vždycky je správné učit se od těch nejlepších,“ říká Viktor Schejbal, šéfskaut agentury Sport Invest, která stáž zorganizovala. „Salcburk je klub, který jasně ví, co dělá a proč to dělá.“
Kde tedy začít, aby čeští kolegové věděli, od čeho se doma odpíchnout?
    
Výchova? Víc než skauting
Pravidlo číslo jedna: pyramida se staví odspodu. Pro Tannera a jeho kolegy je základem výběr dětí pro nejmladší kategorie, který až do věku čtrnácti let omezují jen na Salcburk a blízké okolí.
„Výjimeční jsme v tom, že se snažíme z něčeho malého vytvořit něco obrovského,“ vysvětluje Tanner. „V Salcburku žije 150 tisíc lidí, takže není zase až tolik na výběr. Dřív sem chodili hráči z celého Rakouska už v deseti letech, ale to jsem stopnul. Jak můžete v tom věku vědět, že z něj bude profík? Skautování nesmí přebít výchovu.“
V praxi to znamená, že kromě dvou hřišť s přírodní trávou, čtyř s umělým povrchem a obří halou, kde se trénuje za horšího počasí, vyrostl v moderním komplexu také speciální park, ve kterém malí i větší fotbalisté rozvíjejí motoriku.
    
Může tu manžel trénovat?
„Podívejte na tohohle kluka,“ ukazuje Tanner na videu chlapce pokoušejícího se přejít po hrbolaté kladině, která se navíc zrádně naklání, protože stojí na pružinách. „Neudrží rovnováhu a padá, ale on umí spadnout! Kdyby tam šlo dítě, které je na tom pohybově hůř, spadne špatně a zlomí si ruku.“
     

Red Bull Akademie
Fotbalová akademie v salcburské čtvrti Liefering otevřela v září 2014. Funguje společně s hokejovou, na výstavbu padlo kolem dvou miliard korun.
Uvnitř najdete kromě hřišť internát, jídelnu, zázemí pro lékaře či psychology i posilovnu.
Kromě mládežnických týmů je domovem i pro druholigový FC Liefering, za který nastupují nejlepší hráči z akademie a který je věkovým průměrem (19,2) nejmladším profi týmem v Evropě.
 
       
Když si park procházíte, ohromí vás, na jaké detaily se dbá. Děti třeba kličkují mezi slalomovými tyčemi, které jsou zaražené do nerovného povrchu tvořeného pilinami: aby jim míč i ve složitějších podmínkách lépe držel u nohy... Není divu, že nádherný areál láká rodiče, kteří se snaží své děti do klubu protlačit. A nejen děti! „Máme na webu formulář, skrz který se hlásí zájemci. Přes něj se jedna žena dokonce ptala, jestli může její manžel trénovat s naším áčkem,“ usmívá se Sascha Milicevic, sportovní ředitel akademie. „Denně nám chodí až třicet žádostí, většinou je pročtu a mažu.“ To neznamená, že by se v areálu, vzdáleném jen půl hodiny od krásných lyžařských resortů, neřešilo, jak děti zlákat právě pro fotbal. Tanner a spol. pravidelně organizují den pro děti ze školek, kde sledují jejich pohybový talent a zároveň si budují fanouškovskou základnu. Ta totiž Salcburku, klubu, který vytvořily miliardy Dietricha Mateschitze, majitele společnosti Red Bull, citelně chybí. „Nejsme jako Bayern nebo třeba Sparta, nemáme dlouhou tradici. Tímhle ji budujeme,“ poodhaluje Milicevic. „Většina dětí nemá v den náboru náš dres, nosí Barcelonu, Bayern nebo Dortmund. My v nich chceme budovat klubismus.“ I to dokládá, že na vývoj talentů se v Salcburku nedohlíží jen na hřišti. Klub hlídá, jak se vzdělávají ve školách, přímo v akademii jsou k dispozici vychovatelé a doučovatelé. Kdo vyfasuje čtyřku, musí docházet na extra hodiny. A pětka? Zapomeňte na balon, učit se budete! Dokud si známku neopravíte. V akademii, ve které pracuje na plný úvazek víc než 120 lidí, se důsledně dbá i na školu. Hráči mají k dispozici třeba doučovatele, který jim pravidelně pomáhá se vzděláním. Stejně se dbá i na stravu – prosklená jídelna je jedním z nejdůležitějších míst v areálu. Uvnitř platí přísná pravidla: nikdo nesmí používat telefon nebo tablet, zakázaná je i kšiltovka na hlavě. A jídelníček se sestavuje s vrcholnou pečlivostí. „Příští týden se naše nutriční specialistka jede podívat do Anglie, pak do Barcelony. Chceme vědět, jak se vaří v jiných akademiích,“ prozrazuje Tanner. A postěžuje si: „Spousta kluků neumí správně jíst. Je neuvěřitelné, jak jedí ti noví, kteří přijdou: neberou si žádnou zeleninu, salát... I to je musíme učit.“
     
Rychlost. Rychlost. A rychlost
To už je řeč o hráčích, kteří v akademii nevyrůstali odmala. Kdyby Salcburk žil jen z těch, které si sám vychová od nejútlejšího věku, těžko by mohl být čtvrtým nejlepším týmem světa v hodnocení čistého zisku za minulý rok. Vítězství v mládežnické Lize mistrů je úžasný úspěch, ale i lidé z klubu dobře vědí, že v dospělé kategorii si na nejcennější trofej zřejmě nikdy nesáhnou.
     
Talentovaná mládež má ve fotbalové akademii v Salcburku výborné zázemí.
    
Cíl je tedy jinde: produkovat fotbalisty budoucnosti, kteří se draze prodají na slavnější adresy. Jako naposledy záložník Naby Keita, který nastupuje za partnerské Lipsko a v létě zamíří do Liverpoolu. Na takový úkol už hledání talentů v rámci jednoho města nestačí. A tak do starších kategorií láká Salcburk hráče z celého Rakouska a ve výjimečných případech i odjinud.
Sleduje je odmala, díky týmu skautů má Evropu zmapovanou. Data ukládá do databáze a kontroluje, jak rychle se která naděje rozvíjí. A především: jestli splňuje požadavky, přes které nejede vlak. „Každý hráč musí mít svou zbraň - kdo ji nemá, není pro nás do budoucna využitelný,“ říká natvrdo Milicevic. „A hlavní je pro nás rychlost, rychlost a zase rychlost. Ta je v dnešní době extrémně důležitá.“ Rychlost má na prvním místě žebříčku požadovaných vlastností většina skautů, přesto se občas stane, že na internátu v akademii pod zasněženými alpskými vrcholky najde domov i hráč, o kterého jinde není zájem. V tom je Salcburk unikátní.
       
Viac: https://fotbal.idnes.cz/fotbalova-akademie-v-salcburku-dzr-/fot_zahranici.aspx?c=A171110_220322_fot_zahranici_ald